Tam na Baštinách...

Noc na gauči na verandě. Přijde mi, že jsem skoro nespal, přitom to bylo příjemný. Krásnej jeden nad nulou, nad hlavou měsíc. asi jsem divnej...

Jaro je tady, nejvyšší čas vyrazit do přírody. Ale kam? Navíc, když mi někdo vypil kafe a já si musím uvařit nový, abych mohl psát...

V neděli dopo jsem se na chatě rozloučil, ledva se babi na Ferku vrátila do pit lane. Čekala mě ještě cesta dlouhá a měl jsem svý plány. Sejít dolů k řece a podél ní pak do Černošic, ať si ještě užiju přírody...

Druhej širák v průběhu pár dnů a zase naprosto geniální spaní. Teplo, sucho, ticho a klid...

Jak jsem slíbil, zase jsem na Baštinách. A je to parádní rozloučení s prázdninama, bo poslední letní vandr. A to stojí za to, si ho pořádně užít...

´Kse nám babička rozhodla, že už je mladá tuze dlouho, tak by se to mělo oslavit. Teda, to jsme se rozhodli pro změnu zase my...

Ksem chtěl původně začít jinak, ale...

Na to tak koukám, jestli jsem byl letos vůbec v Brdech. A s hrůzou zjišťuju, že ne. Naposledy vloni v listopadu, cywe. To je bída, toto...

Je listopad. A krom toho, že má bejt už pořádně sychravo a hnusno, přišel taky každoroční Den válečnejch veteránů...No a já měl tři dny volno. A nic v plánu, tedy jsem se rozhod vyrazit do přírody. A kam jinam, než na Brdy? Teda, ono by se dalo všude, žejo. Ale tam jsem prostě pár let nebyl, a tedy mi chyběly…...

… aneb Na noc do Černolic k babi a dědovi…