"Víš, tam nahoře, vyprávěl mi táta, tam sídlí Velký Manitú a chová stádo koní, modrých koní. Ti koně nejsou obyčejní, mají zlatá kopyta. Nikdo je neosedlá, nikdo je zkrotit neumí, jen nebeští jezdci ..."
O letadlech, letcích, ale taky o spolupráci s československými a českými veterány vůbec. A nebojte se, pro mě neskončila historie v roce 1945. I poté tady byla spousta úžasnejch chlapů, co brázdili nebe nad našima hlavama a díky nim mohli jsme klidně spát. A i dnes, ač se na to názory různí, jsou naši kluci v boji. Nebo aspoň připraveni bojovat. Protože vědí, víme a i já vím, že sem tam přijde doba, kdy je potřeba uchopit meč a vyrazit do pole...
Mimochodem, výplody mojí chorý mysli, články, postřehy, reportáže atd., jsou k nalezení i na níže uvedenejch webovkách:
Letecký klub gen. Karla Mrázka, DFC, DSO, Milovice, z.s.
Letecký muzeum Korea-Merkur, z.s.
... plus na profilech asociálních sítí uvedenejch spolků...
Skřítek musel odpoledne domů, bohužel. Na duši jí to sice hlodalo, to bylo vidět. Ale jet odsud brzo ráno tak, aby se stihla otočit doma před prací,... uf,... to by bylo moc kách. Nj, nedá se svítit, ale jsem tuze rád, že tu byla a trochu si něco užila. A možná našla pár novejch známejch...
Ráno jsem se klepal kosou u Sedlčan na louce. O pár hodin později už jsem se spolu s ostatníma krásně smažil na sluníčku v bundě a kulichu s uvedenou maximální povolenou rychlostí v obci. Jsem já normální?...
Sedět po nedospalý noční do jedný ráno nad fotkama, to nebyl zrovna dobrej nápad. Zejména s přihlédnutím k tomu, že budíček byl Skřítkem nastaven na 4:20, protože brífing na louce u Sedlčan v půl na šest...
Zrcadlo, zrcadlo, pověz mi, kdo je v zemi zdejší nejkrásnější?...
O víkendu se v přátelském a útulném prostředí letiště v Plasech uskutečnila první velká letecká akce této sezóny. Je tudíž jasné, že jsme se na ni velice těšili, v silné sestavě, na palubě Ivošova expedičního Sputňyku...
Na závěr skvělého víkendu malá připomínka národních hrdinů, členů Západočeského aeroklubu, kteří zahynuli v dobách druhé světové války. A krátký pietní akt na závěr jarního grémia ČsSL v Plzni…
Když hovoří ústa má, tvá ústa mlčí...
Letošní jarní grémium, jediné v tomto roce, máme úspěšně za sebou. A musíme vyjádřit velký dík kolegům z Plzně za jeho organizaci. I když nás totiž "vypeklo" počasí, vše se podařilo naprosto skvěle a dle plánu…
Přípravy celého obrovského týmu, který organizoval pod vedením Marty Guthové (Ženy v letectví) víkendovou akci na Ruzyni v Centru pro letecký výcvik, byly rozsáhlé. Zajistit hladký průběh na celé dva dny ve středisku, kde probíhá výcvik pilotů a posádek z České republiky i zahraničí, navíc při plánované účasti cca 1100 návštěvníků, vyžaduje...