Tak prej prázdniny...
... Srnčí stezkou...
Každej paprsek slunce se musí využít...
Mno, odpoledne mastím domů, bo dvě denní. Ale času je ještě dost, tak by se dalo ještě zvládnout něco...
Vyrazil jsem s holkama na malou procházku a dobře jsem udělal. Totiž, Chico už tady má prošlápnutou stezku. A musim říct, že jsem se nestačil divit. Totiž, pod evangelickým hřbitovem to zalomila nahoru, jako kdyby chtěla jít na náš smrkovej palouček. A tam se napojila na srnčí stezku, vedoucí březovým hájkem, kterej vzniknul na pasece po vykácení části lesa. Pravda, břízy zcela evidentálně dostaly tuhle zimu dost na prdel,spousta polámanejch, spousta ohnutejch. Ale paradoxně to tomu tady dodává určitý kouzlo. Tyjo, jsem tady nikdy nešel. To čučím. Musím si to tady ještě někdy zase prolézt. Až se to zazelená, bude to dobrá zelená komnata...
Vylezli jsme na pravý straně Houště a pokračovali kolem bejvalýho Stoletýho buku dál. Až k silnici na Benecko. Odtud jsme se pak vrátili zase skrz Houšť nad Štěpanice. Nádhera, toto! Posadili jsme se na lavičku a nasávali sluníčko...
A pokračovali v tom pak i po cestě kolem Posraný hromady k Zákoutí. A ty panoramata!!! Těším se, až budou kvést pampelišky a na jejich pozadí budou ještě bílý hory...
Nemoh jsem neochutnat na Zákoutí ze studánky. Holky na mě počkaly, takže jsme pak na Skalku lesem šli zase společně. A hele, brabenci se probrali! No, tak jen ať ještě nezačne mrznout a nenapadne sníh...
Příjemná procházka na rozloučenou. A když připočítám ještě plavání v ledový krustě, tentokrát už napříč nádrží tam a zpátky, tak prostě perfektní den. Jaj, to se mi ale nechce domu...
No, ale v pátek zase dorazím. Tak je to v poho...