Syslování...
... aneb Musíme se zásobit, zima bude dlouhá...
Navíc je krásný babí léto, tak by byl hřích zůstat doma. I když je to jen na otočku...
Vlastně jen využíváme krásnýho podzimního dne, bychom zajeli nakoupit jablíčka a brambory a odvezli na chalupu ještě pár dalších věcí, když nemáme s sebou děti, a tudíž plný auto. Sice jsme přemejšleli vyrazit už včera, že přespíme, ale Chico byla po noční, takže... Takhle to bude stačit, užijeme si to taky...
Brambory jsme už měli nakoupený, stačilo je jen přendat za sedačky, aby se uvolnilo místo na jabkový bedýnky. Podle informací na netu jsme si našli otvíračku v sadech v Lužicích a hurá do hor. Akorát nám to teda vyšlo na polední pauzu přesně. Ale neva, zajeli jsme si na Kumburák na oběd...
Jablíčka, musim říct, jsou letos nádherný teda. Na to, jaký bylo sucho se povedly a je jich hafo. A sladkejch a šťavnatejch. Však jsme jich taky nakoupili sedm bedýnek, což je víc, jak obvykle. Když připočtu i ten půlmetrák erteplí a ostatní věci, mám takovej pocit, že Krysa drhla břichem o zem. A hlavně se jí vůbec nechtělo jet. Vyhrabat se až ke schodům pod chalupou, to už bylo skoro nad její síly...
Naskládali jsme to do koupelny, přerovnaly, jak bylo třeba a bylo hotovo. Ještě nějaký švestky nasbírat a máme akorát tak dvě hodinky na procházku podzimníma horama...
Stavili jsme se na hřbitově ještě zalejt, trošku pozametat... No a pak už jsme se drápali do kopců, horko těžko na něco mezi jedničkou a dvojkou. Zajeli jsem vlastně až k Posraný hromadě. Že se projdem a pak to natáhneme rovnou domu...
Nic složitýho jsme nevymejšleli, jen dolů k Poměnce. Neni to daleko, je to příjemná procházka a je to tam krásný...
Akorát teda... V Potůčkách se trošek upravovalo. Ubrali svah a zpevnili ho drátěnejma košema s kamením. Něco takovýho, co bychom potřebovali my pod chalupu. Jako pěkný, ale nějak to tam už teď nemá tu duši. Já vim, to asi tak trápí ty majitele, kterejm zatejkalo do chalupy...
No a ta Poměnka, chuděrka roubená stařičká, opuštěná... Jako každej rok, musim se položit na otázku: Přežije tuhle zimu ještě? Střecha děravá, stropy uvnitř propadlý. Okna vytlučený. Bojim se, bojim, že to letos už bude endešlůs...
Tak nějak mě to všechno najednou přišlo líto. Měl jsem nějakou představu, na něco jsem se těšil, pak tohle a tamto. Celýho mě to rozhodilo a bylo po náladě. Najednou mě to netěšilo. Chico se sice snažila, ale... Nešlo mi to... Radši jsem sednul do auta a...
... a stejně se ještě jako blb vracel, protože tohle jsem nechal v chalupě a tamto taky. Ajajaj. Prostě když se nedaří, tak to jde jedno s druhým. Ještě, že jsem aspoň nezapomněl zastavit u tý kapličky...
Kruci, ať už se to konečně zlomí a přehoupne na tu lepší stranu...