Senoseč...

No, pane jo. Až je to děsivý, jak dlouho jsem na chalupě nebyl. Naposledy na začátku dubna a to nějak nebylo o čem psát. A vlastně teď při návratu z grémia v Bílým Potoce pod Smrkem. Ale to jsem vlastně jen přespal. Takže až teď...

A zase to nebylo jakože na chalupu a si užívat. Došel jsem k poznání, že s ohledem na okolnosti je to asi jedinej možnej termín, kdy se tam můžu ještě před dovčou vydat a posekat louku. Aby to nemusely dělat holky nebo taťka...

Měl jsem to vypočítaný, ve středu ráno z noční sednu doma na auto a vydám se do hor. To bude super, dojedu, vyspím se, odpoledne se někde projdu třeba, večer posedíme s Luďanem a Maky u ohně...

Jen mi do toho hodil vidle bojler, kterejžto usoudil, debíl plechová, že je nejvyšší čas začít kapat. Idelálně před víkendem, když se s tím nic neudělá...

V pondělí přijely dvě Ukáčka, koukly na to a že prej je to na novej, protože prasklina v plášti. A že ve středu ráno, na osmou...

Mno, že bych z toho byl hepy jak dva grepy, to ne...

Ale tak,... osmá,... to budou tak do desíti mít a vyjedu rozumně...

Jenže to kluci vzali asi podle bangladéšskýho času a dorazili na jedenáctou...

Job tvoju mať...

Tak hlavně no stress. Vyjel jsem, jak jen to bylo nejdřív možný a i když to bylo poměrně pozdě, stihnul jsem nakoupit v Jilemce v JiPu, naložit masko a rozdělat oheň, než kamarádi přijeli...

Díky tomu jsme si užili naprosto suprovej večer. a takový maj dneska cenu zlata...

Čtvrtek byl jasně danej předem. Bude se sekat. Bylo toho na sekání habakuk, nicméně jsem si budík na ráno neřídil. Po dvou nočních, poučku a nočních zkouškách eLZetÁčka (vulgo Elzy) jsem byl odhodlanej se pořádně vyspat. Pravda, jít sekat trávu v půl na deset už je poměrně pozdě, ale...

Bylo to naštěstí dost dlouhý, takže to šlo skvěle...

Jen toho teda bylo požehnaně. Kus pravý louky, kde něco posekala Chico už, levá louka, mezičky a horní louka. Navíc docela dobrej slalom mezi trsama hvozdíků, kterejch se letos skutečně neskutečně urodilo. A ty si chráníme jako oko v hlavě, stejně jako jestřábníky...

No, když jsem to dosekal a pak komplet pohrabal, stálo kolem čtrnáct hromad a na kostele tloukli sedmou večerní. A já se nemoh pomalu hnout, plus jsem byl slušně spálenej, neb celej den bez trička. A přece se nebudu mazat grémem...

Hele, to už dneska odvážet fakt nebudu...

V noci na pátek slibovali rosničkáři bezmála konec světa. Bouřky a větry jak z emerickýho béčkovýho hororu. No, upřímně, jestli se v noci konala nějaká nakopalipsa, tak beze mě...

Dopo jsem to všechno odvozil, zase nám kompost přetejkal teda. Pak si všechno sbalil, uklidil, hodil věci do auta a před odjezdem ještě zašel prozkoumat lesy, esi náhodou třeba... Co? Pár hříbků aspoň...

No, pušivek se vyrojilo dost, ale že by hříbky zdivočele vylejzaly z jehličí, to zrovna ne. Nicméně...

Procházka po lese má svoje kouzlo vždycky. A toho jednoho jsem přeci jen nakonec ještě našel...

Pár fotek z chalupy a senoseče...

První letošní pokus o houbaření...

Tak se mi nakonec nesplnila jen jedna věc. Chtěl jsem se vykoupat v nádrži. Ale byla vypuštěná, hasiči ji museli před nedávnem vypustit a vyčistit. a přítok slabej...

Himl... Njn, tak holt jindy...