Rybenky útočí...
Klášter v plamenech. Jo, to sedí. V pekelnejch...
Když jsme vloni se Štěpkou navštívili Sympozium vinutek na zámku v Bémyš Krumlau, netušil jsem, že mi tahle akce od tý chvíle bude souzená. Udělal jsem pár fotek, poslal je Terézce a Lucce a za chvilku zpráva - hele, nechceš bejt příští rok oficiální fotograf? Upsík! Jako, to je zajímavá nabídka teda. No jasně, bude mi ctí...
Takže zmoženej vandrem zase jsem si sbalil saky a paky, přidal zásoby a Olina a mastil na vlak...
Cestování na jih Čech je ale zoufalý teda. Přesvědčil jsem se o tom několikrát a furt se to nezlepšuje. Je div, když na sebe spoje nějak navazujou, musim říct. Navíc je obvykle šnelcuk plnej, tak musim vzít za vděk posezením na chodbičce nebo na plošině pro kola. Aspoň, že byl čas zaběhnout si k rejžožroutům pro oběd v Budějkách. Mám výhodu, už vim, kde tam je autobusák, tak ušetřim čas za hledání...
A to jsem ani vlastně nepotřeboval, kdybych věděl, že Žlutobus dojede o dvacet minut pozdějc oproti jídnímu řádu, v klidu bych si to sněd u stolu. Ještě, že se dá najíst i na zídce v Krumlově na zastávce...
A že to ˇČankajšek dělá pálivý, vydrží to teplý, i když je to studený...
Byl jsem v Krumlau vlastně pracovně tentokrát, takže jsem se nijak moc nezdržoval kocháním se architekturou a rovnou se vydal na zámecký nádvoří. Stánky i pec už tam stály. Odložit věci k Terezce do kouta, vytáhnout nářadí a hurá na věc...
Stejně jako vloni, i letos bylo kolem zámeckýho nádvoří plno stánků a přímo proti bráně sklářská pec. Všude spousta známejch, bylo to hned jiný. A nádherný jejich výrobky, až přecházel zrak. Ani by ale člověk nevěřil, že ten čas při práci tak rychle utíká. Fotil jsem cvrkot na place, návštěvníky, zkoušející si u kahanů svoje umění ve výrobě vinutek, k tomu jsem si vždycky z nějakýho stánku nabral pár věcí a šel je někam odborně nafotit (dá-li se to tak v mým případě říct). aby si mohla Terezka taky něco užít a mohla se i věnovat zájemcům u kahanů, sem tam jsem poseděl na stánku a prodával. A to mě fakt bavilo, tyjo. A vůbec jsem nikoho neukecával, čestný pytlácký. Prostě jsem si jen vždycky prohlíd, co má kdo na sobě a jen jakože pro sebe si zkoušel, co by se k tomu hodilo. A vono to fungovalo...
Horko utápěl jsem opět v hektolitrech teplýho touaregu, kterej se vloni tak skvěle osvědčil. Musim tuhle čajovnu fakt vyzdvihnout. A to jsme je pak ještě ukecali a jejich konvičky na nějaký focení použili taky. No a když to pak večer všechno skončilo a vůkol byla tma a světla, konečně jsem si dopřál po kalíšku vynikajícího klášterního vína z Provence. Když k tomu hraje krásná muzika, je to ouplnej balzám na tělo i ducha. A jak se pak krásně spalo. Jak v peřinkách...
V sobotu jsem osobně měl program úplně stejnej, fotit. Jen to trošku vylepšil Svatej Petr, protože přihnal na půlku dopoledne bouřku a pořádnej ceďák. Kupodivu lidi chodili i tak a navíc se krásně vyčistil a osvěžil vzduch. Dofotil jsem stánky, co mi na ně včera nevyšel čas, vymysleli jsme i takovou blbinu s rybenkama. Odtud konec konců i název článku a úvodní gifík...
No a když vysvitlo zase sluníčko, akorát včas, aby vysušilo dlažbu, přijela odpoledne Klárka na Juglarovi. Nádherným portugalským hřebci ušlechtilejch tvarů, barvy i jména. A zatančila s ním do rytmu flamenga. Když už je ten klášter v plamenech, žejo...
Aby jich nebylo málo, dodala k tomu ještě s kamarádkou večer i fire show, samozřejmě i s muzikou a zpěvem... Ještě před tím nás ale čekala velká módní přehlídka a spousta pěknejch hábitů na neméně pěknejch holkách...
Tady už chybí jen nějaká duchovní hodinka na večer...
No a v neděli to všechno končilo. Stánky fungovaly ještě dopoledne, ale pak se postupně začalo balit a jednotlivý kamarádi vydávali se postupně domů. I já se nakonec vydal, pranic nedbaje na to, že to asi zase bude porod. A byl. Dvě hodiny v rychlíku bez klimatizace, uf! Takže krom kláštera peklo i ve vlaku...
No a teď se naložim do vany a pak mě čekaj hodiny práce na fotkách. Je toho letos fááákt plno...
A věci ze stánků sólo - Lucka, Nora, druhá Lucka, Radana, Robert, Zuzka, Kali, Lenka a něco od sklářů...