Od Pleše k Berounce...
Ksem chtěl původně začít jinak, ale...
... máme za sebou náš první vlastní velkej černoven. Hůůůůstý! Přesně ve 12:00 to vypadlo a hnedle přes celý Čechy a Moravu. Máme grýndýléééék!...
Babi se nám přesunula z nemocnice do nemocnice. Koleno seštupovaný, uvnitř tak trochu na kyborga a teď se poflakuje na Pleši. Mno a tak jsem si řek, že si udělám vejlet. Na Pleši jsem nikdy nebyl, nemocnici jsem viděl jen ondyno z balůnu. Což to takhle skouknout dovopravdy? A pak se trošek projít?...
Nemusel jsem si ani řídit budíka, protože dopoledne měla prodcerudůry. Takže z toho bylo navíc jako bonus ranní kafe se Štěpkou a pak jsme mohli jet na Prahu spolu. Skvěle! Pak už jen dojet na Tlemmendorf, počkat na bus a hr na jihozápad. Jen na Dobříš, chvilku počkat na návsi,... jé, hele, támhle jsme za onoho času seděli s Jackvézem po výpravě na Hřebeny a on si nechával ujíždět jeden bus za druhým,... a druhým busem až k nemocnici...
Mezitim babi stihla napsat, že má ještě jednu proceduru, takže sraz pozdějc...
Hmmm,... neva. Zajdu si aspoň na kafe do nemocniční cukrárny...
Pokecali jsme skvěle, přes hodinku. A udělalo jí to evidentálně radost, to je super. Snad to zas někdy vyjde a zajedu tam. Ono je to tím busem jednodušší, jak autem, bych řek. Jo a noviny vezmu, slibuju...
Tak jo, jde se na to. A padá trochu voda, to je super. Krásně se vyčistil vzduch a je i přijatelně...
Kousek od Nový Vsi je bejvalá raketová základna. Sídlil tady 16. raketovej protiletadlovej oddíl a do nebe koukaly Něvy. Dneska už to připomíná jen panelová cesta a neproniknutelnej třímetrovej plot z železobetonovejch prefabrikátů. Uvnitř jsem teda nebyl, ale prej tam je nějaký odvykací centrum pro smažky. Ale aspoň jsem to obešel kol dokola a na nějaký ty pozůstatky po armádě jsem tu přeci jen narazil...
Ani jsem nečekal, že to je tak blízko od Mníšku. Vlastně jsem vylez z lesa a byl skoro na železniční zastávce. Takže jen po silnici dolů, podchodem pod Strakonickou a... A byl jsem tam. A začínalo zase pršet a vcelku silně. Mno,... tak jsem na chvíli zapad k Benákům a doplnil minerály. Akorát to vyšlo...
Přes náměstí jsem pak vyrazil vzhůru ke Skalce. Lipovou alejí, která je chráněná, pak lesem krpálem nahoru. No, spíš jen krpálkem, bylo to vcelku krátký. Ale příkrý. Nicméně, kam se hnát, ne? Na Skalce pak bylo času dost na vydejchnutí. Aspoň jsem si udělal pár fotek...
Bylo pak docela i na výběr. Buď to vzít po zelený směrem Babka, nebo doleva po červený, i když delší, ale kolem Jezírka. Mno, jasně, Babka počká na jindy. Jezírko je hežčí. Akorát to tam bylo docela daleko. Jenže času bylo habakuk a spěchat neni zdravý. Stejně tam dojdu a navíc už to nebude dnesja nikdy do kopce...
Už je to pár let, co jsem tam byl naposledy. A neztratilo to rozhodně na atraktivitě. Jen jsem si neudělal moc fotek. Byli tam osadníci, tak by nebylo slušný tajně infiltrovat pozemek, byť by si nevšimli. Místo toho jsem se slušně zeptal a nebylo mi dovoleno. Protože ochrana soukromí. A to se počítá, legitimní důvod. S úsměvem jsem poděkoval, popřál hezkej večer a vydal se z kopce na Řevnice...
A tam jsem byl za necelou hodinku. Paráda. Ale byl jsem vyprahlej, tedy jsem zapadl do Řevnickýho pivovaru a nechal si řízeně jeden vlak ujet. Mna ja, prostě to řevnický vychlazený je boží...
Je fakt, že jsem se díky tomu dostal domů až o půlnoci. Mamina už spala, přirozeně, tak jsem si i tu tláču nechal na ráno. Jen sprcha a spát. Byl jsem příjemně utahanej. A však se uvidíme o víkendu...
Teda pokud zase nevypadne proud...
No a v neděli hurá na Starou řeku!...