Gabreta víkend…
… aneb Po stopách vlků…
Náš domov je tam, kde milujeme. Naše nohy mohou domov opustit, naše srdce nikoliv…
Plán na vandr na Šumák, vzniknuvší na konci prázdnin, uhynul ještě dřív, než se stačil zrealizovat. Nicméně to nebylo překážkou jej přetavit v něco jinýho. Respektive ponechat cíl a změnit termín. A i tak to nakonec bylo všechno trošku jinak…
Sbalil jsem si na vandr a chystal se vyrazit. A když jsem se o tom bavil s Chico cestou v hák, nabídnul jsem jí účast. Jenže ona pod širák nechce, jednak byla trochu nachcíplá z posledního pracovního výjezdu na Divokej Východ, druhak prostě už má ráda svoje pohodlí, teplou sprchu a tak. No, holt každej nemusí bejt zákonitě magor jako já…
Nicméně jsme to skouleli kompromyšně. Chceš vandr i rodinnej výlet a neumíš si vybrat? Spoj to do jednoho. Ona si zabookovala pansión v Kašperskejch Horách, já si vzal celtu a spacák…
V sobotu ráno vydali jsme se na jiho-západ, směr Gabreta…
Cesta teda nic extra, na sobotu ráno. Strakonická od Příbrami svedená na objížďky, protože stavěj D4 do El Pasa. Ale to už je dýl, to už jsme zažili v létě cestou na vodu. Vůbec jsme teď jeli v podstatě tou samou cestou, jako v červenci. Vlastně až do Katovic. Odtud pak na Kašperky…
Dojeli jsme tam v poledne, no ale přebírat klíčky si měla až kolem čtvrtý, pátý. Takže jsme jen na chvilku zastavili na návsi, bych moh oškubat bankomat a vyrazili jsme rovnou na Srní…
Navštívit po devíti letech známá místa, skoro na den přesně (asi o čtrnáct dnů jinak, no…) bylo takový nostalgický. Nic až tak zásadního se tu od tý doby nezměnilo, bych řek. Jen vedle hasičárny vyrostla horská občerstvovna. Dřevěnej budník a v něm spousta zajímavých mňamin. Tak jsme ještě před vlkama poobědvali…
Vlčí výběh a naučná stezka jsou asi kilák a půl od Srní směrem na Antýgl. Bohužel po silnici, což v tom lehce popoledním vedru nebylo nic příjemnýho. Navíc v dost hustým provozu, kterej z větší části tvořili motorkáři. Nic proti nim, ale teda,… když v srdci Šumavy,… národního parku,… slyšíš na hony daleko řev motorek všech druhů a typů, tak…
Ono je to tady ale Václavák i tak. Hezky, víkend, co čekat, žejo. Není se co divit, že vlci radši někam zalezli a byli schovaný. Až na tři kousky, který to prostě měly na háku a ustlali si tak, aby byli vidět. Divim se teda, že při tom množství lidí a hlavně řvoucích fakanů, mohli spát. Jako, ty smrady bych naházel dolu, aby měli vlci co žrát. Jenže by to chtělo s každým tak deset pilulek na odčervení…
Vůbec se tu lidi chovaj jak hovada. Až to tu zavřou a zakážou vstup, budou si stěžovat, ale že to je kvůli nim, to asi nepochopěj…
No ale vlky jsme viděli. Takže úspěch. Navíc jeden si zjevně pro dnešek vylosoval funkci modelky, takže na chvilku vstal a šel se ukázat…
Když o tom přemýšlím, tak vlastně zaplať Pajda, že jsme sem v tom srpnu nejeli, bylo by to všechno děsně na knop a neužili bychom si to…