Gabreta víkend...
… aneb Hvězdy nad hlavou…
Nad hlavou miliony diamantů a na protějším kopci Kašperk…
A na cimbuří drobný bílý světýlko, jinak celej hrad utopenej ve tmě, tedy byl poznat jen dle siluety. Že by bílá paní?...
Po návratů z vlčí rezervace převzala Chico klíčky od apartmánu a se šla ubytovat. No a že pak bylo hafo času ještě, vydali jsme se na obhlídku okolí. Na návsi jsme nakoukli na trhy, který se tam konaly v rámci barokních slavností a pak jsme vyrazili hledat ruinu jedný starý kapličky s pramenem léčivý vody…
Teda tak to aspoň uváděly mapy cézet…
Nebylo to naštěstí daleko, tak kilák, kilák a drobek. Ale mimo značenou cestu, takže jsme se v závěrečný fázi dostali na pastvinu a museli použít i apku s polohou, bychom zjistili přesně, že je vlastně pod náma, jen utopená v podrostu. A v údolí na malým potůčku. Jen se k ní dostat. Ale nakonec se povidlo…
Bohužel očekávání bylo trošku větší než výsledek. Ale ne, že by to bylo vinou kapličky. Spíš lidi jsou hovada a prasata…
Na zpáteční cestě jsme to prodloužili až za Kašperky do pastvin, jednak na vyhlídku na hrad, druhak zjistit, kam si večer ustelu. Vyhlídka teda úžasná. Navíc všude krásný krávy a do toho západ slunce. Prostě romantika. A to místo na spaní jsme taky objevili. Jen teda budu muset v noci dávat bacha, abych si neustlal na nějakým kravinci…
Kajícně přiznávám, že jsem si po večeři tu sprchu u ženy vychutnal. Pak jsme chvilku ještě poseděli a já se vydal do noci…
Ještě teda ne na pastviny, chtěl jsem kouknout na náměstí, protože bude osvětlenej kostel a možná kašna. No, ta sice nebyla, ale radnice jo a kostel taky. Plus pořád ještě byly ty slavnosti. A akorát začínali hrát nějaký dvě holky (?) na cella rockový balady. Mazec! Až jsem si k tomu musel dát medovinku…
A pak ohlásili barokní ohňostroj, a to jsem taky vynechat nemoh. A dobře jsem udělal…
Teprve potom vyrazil jsem osvětlenejma uličkama do tmy na pastvinách…
Najít to vybraný místo nebylo složitý. Při svitu baterky našel jsem i místo bez koláčů a rozložil ležení. Ale spát jsem ještě nešel. Totiž, jak už jsem zmínil, byla nádherná obloha. Takže foťák na stativ a lovit hvězdy. A souhvězdy. A planety…
Jupiter a jeho měsíce jsem našel snadno. Pak i Saturn. A i u něj jsem ty měsíce našel, po troše alchymie. Nádherný plejády, který když člověk vezme na teleobjektiv, tak zjistí, že jich není pět nebo sedm, ale desítky. Galaxie v Andromedě, když víš, kde jí hledat už je taky hračka…
S odstupem jediný, co mě mrzí (a to jsem si měl nařídit budík), je kometa Nishimura. Tu asi prošvihnu. Tam by bejvala mohla bejt vidět…
Vodní kaple Zmrtvýchvstání Páně Na Prádle... (Panečku, to je název!)
Pastviny a vyhlídka na Kašperk...
Noční Kašperky, ohňostroj a noc pod hvězdama...
Ale co, i tak jsem si to užil a Olin taky. A kdo nikdy nespal pod hvězdnou oblohou, ten neví, o co přichází…