Expedice Bílé Karpály 2023…
… aneb Ve skalách pulčinských…
Nějak jsem večer nemoh usnout. Ale ne, že by snad blbý ležení, spíš jiný prostředí. Přitom tak krásný. Tak jsem si aspoň otevřel okno přes celou stěnu a poslouchal kapky deště a zpěv ptáků…
S půlkou Číňana to, přirozeně, nemá co dočinění. Vyrazili jsme do vísky Pulčín, která se nachází asi dvacet kiláků vedle a dostala se do písniček Čechomoru…
Jak se mi v noci nechtělo spát, tak se mi ráno nechtělo vstávat. Vzduch byl ale příjemnej a svěží po těch deštích. Což určitě ocenily holky, který si šly ráno zaběhat. Chico pak byla navíc statečná a vzala to ze sprchy do ledovýho bazénku. Mno, já si to nechám na odpo radši…
Na dnešek jsme museli plánovat rafinovaně, protože večer měl dorazit Matěj. Tak abychom ho někde cestou zpátky nabrali a ušetřili mu krpál z Vyšnejch Vlkodlaků nahoru. Pulčín se jevil jako docela dobrá varianta. Dali jsme si dřívější oběd a vyrazili…
Než se vyjede nahoru do vsi, respektive do části vsi, protože Pulčín je v podstatě součást Francovy Lhoty, je to pěkná štrapáce do kopců. Aby ne, když se jedná o nejvejš položenou vesnici celýho Valašskýho královstvjá. Odměnou jsou pak ale naprosto fantastický panoramata do všech stran v podstatě. Akorát teda, ty mraky, no… Nevim, nevim. Radši jsem holkám neřikal, že to je s bouřkou pade na pade…
To nejzajímavější, co Pulčín nabízí, jsou bezesporu Pulčínský skály, největší pískovcový skalní město v Moravskejch Karpatech. Kdysi tu stával i hrad Pulčiny, ale ten už dávno odnes čas a vlastně jediný, co ho tady dneska připomíná, je pár vytesaných schodů ve skále..
Od parkoviště ke skalám je to kousek. Ale nádhernej! Úvozovou cestou mezi loukama, plnejma nádhernýho kvítí, spousty jahod, extrémně vysokejch bodláků, obrovskejch modrejch zvonků a spousty hmyzáků. Samože kolem roste hafo švestek. Co taky na Valašsku jinýho, žejo. Jen je trošku nevýhoda, že než se člověk dostane na úpatí skal, musí sejít do poměrně hlubokýho údolí. A to pak znamená i to, že nahoru na skály je to kurwa krpál, co si budem povídat…
Na druhou stranu je to tady fakt kus nádherný čistý přírody. A to i přes to, že v zátočině nad údolím je kemp, aktuálně plnej lidí. Skály se pak tyčej nad údolím tenkýho potůčku…
Cedulky podél cesty doporučujou jít nejdřív nahoru na skály a pak druhou stranou zpátky. A ne naopak. No, není se co divit, ono je to taková skoro místy až áčková ferrata. Takže si člověk pěkně mákne, než vyleze nahoru…
Už v první čtvrtině cesty ho pak za odměnu čeká nádhernej výhled. A taky pamětní deska věnovaná dvěma trempům, který zastřelili za války v boji proti Němcům. Dva mladý kluci, devatenáct a dvacet let. Tyjo,… jestli by to byli dnešní jejich vrstevníci schopný?...
Nebyli…
Stačilo by vypnout wifi…
Ještě mnohem krásnější výhled je ze samýho vrcholu skal. Na údolí, protější svahy, vesnici a okolní kopce. Dokonce i holky překonaly svoje limity, aby to viděly. Však to pak taky hrdě zaznamenaly do vrcholový knihy…
Cesta zpátky vede dolů do údolí ke studánce a pak protějším svahem po cestě mezi loukama. Kochali jsme se, nemůžu to říct jinak. A bylo rozhodně čím. Jen když mamka viděla ty skály takhle zespod a koukla se, kam až vylezla, trošku jí zamrz úsměv…
No ale, nahoře u parkoviště v hospůdce jsme jí ho se Štěpkou rozmrzli…
Na zpáteční cestě stavili jsme se v Lidlu nakoupit a pak zajeli k nádraží, abychom tam vyzvedli Máťu. Dorazil cca za dvacet minut, po šesti a půl hodinách cestování. No, chtěl to tak. A já bych to asi ani neudělal jinak. Měl toho spoustu co na vyprávění, tak cesta nahoru utekla velice rychle…
Na oslavu jsme udělali oheň a když pak bylo dostatek žhavýho, ugrilovali si na roštu krkovičky a hermelíny. A dali si pupmprdlíka hruškovice na šťastný shledání…
Ještě dlouho do noci seděli jsme pak s Chico u ohně a koukali do plamenů. A pak i ještě já sám, když už jí byla zima. Nechtěl jsem odcházet, dokud to hořelo. Kolem tma tmoucí, z protějšího kopce tajemná muzika, z lesa vyletovaly světlušky a kolem něco obcházelo. Prostě ideální večer…
No, dal jsem si pak ještě jeden bazén potmě. A teď dopisuju a půjdu do hajan. Zejtra nác čeká další výletování, tak ať jsem ready…