Do Zadní země a ještě kousek dál...

16.07.2021

... 3. část - Cesta k blaženosti ducha i těla...

Krásná Lípa je opravdu krásná. Malebný městečko, nádherný stavení, rybník, atmosféra,... a pivovar!...

Náš pobyt v Krásný Lípě by se dal rozdělit do tří částí. Teda ten společnej, Chico tady pak byla až do neděle...

Přijeli jsme okolo půl druhý asi? Ubytování bylo až ve čtyři (ne ve dvě, jak jsem psal minule...), tak byl čas se trochu projít. Po hrázi rybníka, kde se v olejově modrý vodě odrážela dramaticky zamračená obloha. Po zmodernizovaným parku, kde si hrály děcka hned vedle plážičky s cachtalama. Do centra na náměstí, kde stojí v sousedství moderních budou i několikero klasickejch stavení lužickýho typu. Mimo jiné i čokoládotérie a kavárna. A pivovar Falkenštajn! Ani to nedalo moc přemlouvání, usadili jsme se tam. A že bylo tak nějak po obědě, a to rizoto už jsme stihli vychodit, dali jsme si hambáče s hranolkama. A poprvé ochutnali zdejší fenomenonální pivečko. No, pane jo, teda. Takhle se nažďuchnout...

Až jsem se z toho musel natáhnout na lavičce na hrázi. A přišlo to vhod. Než se holky ubytovaly, mohl jsem krásně slehnout...

A na chvilku zdechnout...

Druhá část našeho pobytu v Krásný Lípě odehrála se navečír. Po návratu ze skalních vyhlídek nad Jetřichovicema jsme si dali sprchu, převlíkli se do suchýho (po plaváku na rozloučenou) a vydali se na pivko. Štěpka už zůstala doma, byla utahaná. No, to my taky, žejo. Ale pochutnat si na zdejším fenomenálním pivečku, a ještě zároveň pozvat mamku na rande, to je prostě něco...

Jen jsme tam museli posedět až do konce, nešťastnou náhodou, dalo by se říct. Přihnala se buřina a začal pořádnej ceďák. Njn. Ale utopenec a nakládanej hermelín to spravily...

Mno, vydrželi bychom tam klidně i dýl...

A třetí část? Večer nad pivkem jsme dali výzvu. V devět ráno před kavárnou s vlatním hrnečkem v ruce a kdo tam nebude, platí snídani. Spal jsem v autě, holky na penzionu, ale nakonec jsme vyráželi všichni společně. Měl jsem se Štěpkou odjíždět, tak nám Chico slíbila, že nás na nádraží hodí. Vzali jsme si s sebou všechny věci, přejeli na náměstí a usadili se v útulný kavárně u Frindla. Ve starý podstávkový chalupě na náměstí, v pohodlnejch křeslech v koutě. Objednali jsme si kávu a něco malýho k zakousnutí a oddávali se ranní relaxaci. Bo jak vece klasik, všelikeré kvaltování toliko pro hovado dobré jest...

Rozhodně oba výše uvedený podniky zásadně doporučuju všem, co pojedou kolem...

Cesta z blaženosti ducha i těla...

Než nás Chico odvezla na vlak, ještě jsem zaběh do tý čokoládovny, aby měla večer co mlsat. Pak už jsme ale zahájili polehoučku přesun na Mácháč a ukončili tak další etapu týhle dovolený. Příjemnou, naplněnou, co se dalo a úžasnou...

2019 ©Pytlák
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky