Tour de Bursztyn 2022…
... aneb Vzhůru do Baltika...
Tak zlatej hřeb letošního léta je tady. Vydali jsme se s Matějem (bohužel jen) na pánskou jízdu k Baltu. Takže takový jantarový putování...
Dneska to teda bylo extrémně náročný, protože po čtyřech denních a dvou nočních absolvovat cestu autem na sever je docela mazec. Matěj sice řídil taky kus, ale jen na hranice, pak už se bál. Takže těch zbylejch cca 600 km připadlo mně. Nutno ale říct, že se 99% cesty jelo naprosto výtečně. Polský dálnice jsou v úžasným stavu a skoro po celý dýlce cesty. Navíc jsou z větší části neplacený. Jen posledních 90 km před Gdaňskem se člověk projede mezi mýtnejma bránama. Ale...
Takže jsme to švihali, co to šlo. Jen v Głogówě jsme se zasekli v zácpě a na obchvatu Bydgoszcze se opravovalo, takže asi dvacet kilometrů 60 km/h. Sice jsem zjistil, že jsem asi jedinej magor, kterej to dodržuje, ale nechtěl jsem riskovat pokutu...
Jako zapřísáhlej odpůrce autonavigací se musím přiznat, že tentokrát jsem jí využil. Mapy.cz jí maj taky a kupodivu nepotřebuje k fungování data. Teda, v případě, že je stažená mapa offline. Dovedlo nás to až před barák...
Vyřídili jsme formality, zaplatili poplatek za parkování a zálohu, kdybychom něco rozbili (ještě zítra musíme zaplatit turistickou taxu, ta nešla kartou...) a vydali se hledat. Nejdřív vjezd do podzemního parkingu pod hotelem. Hej pic, máme to dokonce jen pro sebe, protože na číslo! No a pak apartmán. Ten jsme dostali až ve třetím patře. Ale nádhernej a útulnej...
Vybalili jsme, trošku se nabaštili a občerstvili a vydali se na první průzkumnou prohlídku Starýho města...
Máme ho vlastně za bukem, takže nebylo nic složitýho tam dojít. Je úchvatný! Ten vliv Holandska a Německa je znát, starý hansovní město, obrovskej přístav, domy z červenech cihel, barevný, krásný. Několik obrovskejch kostelů... Vlastně jsme prochodili centrum krážem kříž, abychom zjistili, kde co je a jak se tam dostat. Bloudili jsme uličkama, připomínajícíma Benátky, Matěj navigoval podle mapky z infocentra. Bylo to takový, na první pohled sice, chaotický, ale v podstatě jsme furt kroužili kolem dvou nejhlavnějších a nejzásadnějších ulic - Dluga a Dlugi Targ. Aby se nám šlo líp, pochutnali jsme si k tomu na pirohách s tvarohem a malinama/mangem. Doporučuju! Ještě horký a fenomenální!!!...
Nakonec jsme skončili na mostku naproti Námořnímu muzeu. Nejde přehlídnout, hned vedle něj kotví SS Sołdek - nákladní loď na přepravu uhlí a železný rudy, první postavená v Gdaňsku po druhý světový válce. Navíc se přímo proti nám zpoza starýho přístavního jeřábu vynořila pirátská loď. Vozí tady lidi na prohlídky po průplavech...
Šli jsme po nábřeží, malebným a nádherným, prohlíželi si jachty a přemejšleli, jak se vůbec dostaneme na druhou stranu a domů. Vracet stejnou cestou se nám nechtělo. Najednou se ozvalo několikero zatroubení a houkačka a zvednutej most pro pěší se začal spouštět nad vodu. Jak jsme zjistili, nahoru a dolu se střídá po 25 minutách,,,
Přešli jsme přes něj a usadili se v jedný z kavárniček, kterých tu je spousta. Potřebovali jsme na chvilku orazit a se občerstvit...
Se soumrakem a rozsvítívšíma se světlama vy dali jsme se podél přístavu, Sołdeka a muzea zpátky směrem k nám. Vyprosil jsem si teda okruh navíc ještě zpátky na zadní lávku, protože se tam rozsvítilo obří ruský kolo. To jsem musel nafotit, ideálně proti vodě. Na place pod ním jely koncerty, lidi se úžasně bavili a my taky. Jen jsme toho po tý cestě měli plný kecky...
Do hotelu jsme se vrátili kolem půl na deset. Na pohodu a bez stresu. Než se Matěj vysprchnul, stáhnul jsem fotky, než jsem se sprchnul já, vyřídil si komunikaci s Blankou. Pak si ještě chvíli čet a šel spát...
No a já dopisuju, dopíjím
kafe a půjdu taky. Zejtra nás čeká náročnej program. Beztak už tu na to mžourám...