Tak pravil Taranis...
… aneb Olíznutí vlčice i Modrá ústřice…
Marně přemejšlím, esi jsem něco neproved. Protože Taranis bouří a metá blesky. Ale si nejsem ničeho vědom, jsemť totiž učiněné lilium…
I když je
fakt, že bouřil i o letošním Lughnasadu. Vůbec si s náma i v letošním
roce počasí docela zahrálo. Ale i to je kouzlo tohodle festivalu. Navíc,
všichni, návštěvníci, otroci i lid historický, to zvládli…
Konečně, nejsme květinky, no ni?...
Jen to prostě nebylo zrovna jednoduchý. Ale kdy bylo…
Na druhou stranu všichni odevzdali víc, než bylo "jen" potřeba. A diváctvo bylo, myslím, chápavý, jinak by sedělo doma v teple a suchu…
V letošním roce završila se trilogie příběhů keltskýho náčelníka Biateka a jeho lidu. Po válkách galskejch a keltskejch přišly války dácký. Pro nás (myšleno naší partu Boii v kuchyni, pekárně a tak vůbec okolo) to v podstatě znamenalo, že tentokrát nás vypleněj a znásilněj bodří hoši dorazivší z Moldavska a Rumunska…
Zatímco my chlapi jsme přemejšleli v intencích zachování života, rodu a majetku,… tedy jak zahynout s větší slávou a dýl, pokud možno za cenu několika dáckejch nájezdníků,… holky to pojaly víc pragmaticky a učily se výrazy typu:
Îmi place pentru o vaca...
Da, încă. Nu te opri bătrâne murdar...
Vino aici, o să-ți arăt drumul prin paradis...
… a nebo…
Și îmi vei cumpăra mărgele noi pentru asta?...
Mno, co si o tom myslet? Voni ty Římaňy maj v něčem přeci jen pravdu. Asi večer vyrazíme na usmiřovací večírek…
Taranis nám moc nepřál ani co se pečení chleba týče. Těsto ne a ne nabýt a nakynout. A to ani poté, co jsme použili prosby a výhružky. Ani poté, co jej Štěpka svými jemnými tlapkami umě poňahňala. Pomohl až trik, nazvaný posléze "Blančina handřička"…
Prosím přítomné dějepisce, nechť si tento termín zapíší do deníčků. Za dva tisíce let bude se jednat o velice slavný a účinný postup…
Jistou zvláštnost však přeci jen tento festival kelstký kultury, římanský homosexuality a dáckýho barbarství přinesl. Kde se, tu se, najednou se mezi lidem počal objevovat tygr. Chm, řeklo by se. Asi utekl Titu Labiovi z klece a posléze podstoupí očistný rituál rožněm, stejně jako vloni pudl Bobykus Načesnekus…
Avšak omyl! Tento tygr, malého vzrůstu sice, ale duše velké, projevil se jako velice přátelský vůči lidu keltskýmu a na Římany výhružně zvedal pysk! A to by byla škoda takové milé zvyřátko zkonzumovat. Ukázalo se navíc, že se jedná ve světě plyšové-zvířecím o známou celebritu (což sice zatím nevíme a ještě tak dvě milénia vědět nebudeme, co znamená…). Mnozí našinci chodili se s ní pozdravit a vítat, dokonce včetně Bžíbží a Čaumáry! Jeden z bardů dokonce přiběhl s prosíkem, aby mohla být společná podobizna tygra (říkejme mu třeba Olinix) a barda do kamene vytesána, neb to nemá ani Barťák!...
I bylo ujednáno a na talíři v polívce skončilo posléze pečlivě povařené mněhně. Díky čemuž vznikla i taková malá vtipná soutěž – "Najdi smutný vočičko"…
V překladu pro naše rumunské kamarády – Găsiți micul ochi trist…
Opusťme na chvíli ale náš dvorec a pojďme se podívat za jeho vrbové brány. I na ostatních totiž odehrávaly se podobný příběhy, jako u nás. Teda až na to znásilňování, to si vymohly jen naše keltice, řka, že jsme nejblíž k aréně, tudíž bude lid návštěvný a jinak muflonovitý líp vidět. Od božského rána žilo oppidum svým nezaměnitelným životem. Muži dřeli jak bílí, ženy se fintily a čekaly na pokrmy, drobotina fluktuovala po trávníku a hledala cvrčky a žížaly, které by posléze nastrkala Římanům do bot. Někdo tančil, jiný zpíval, další vyráběl či prodával. Druidové vařili lekvary, aby se při večerních posezeních podařilo nalézt spojení s bohy…
Za mě osobně nejlepší lekvary ovšem uvařili chlapci z Geoparku Ajzenberge. Nemůžu si pomoct, ti kluci to maj prostě v ruce a v oku. Navíc umí s láskou načepovat plnej roh tak, že je prostě potěšení v něm smočit vous…
Letos to, mimochodem, krásně vonělo po bylinkách…
Po stejnejch, z jakých jsem vařil já!...
Takže vlastně,… vzato z hlediska historickýho,… Pytlákův keltskej žblabuň se za dva tisíce let naučej vařit ponovu a bude minimálně stejně tak dobrej, jako ten můj…
Asi můžu umřít a bejt klidnej a potěšenej, že jsem ten svůj keltskej život nežil nadarmo. Díky, Taranisi!!!...
No,… nebyla to jediná věc, která mě letos potěšila. O jedný se teda nebudu moc vyjadřovat radši, to jsem stejně vlastně jen tak zaslech z povzdálí, jak se bavili dva dáčtí výrostci,… římští hošové prý podepsali holport s nějakou novou restaurací. Jmenuje se to podle kýsi barevný škebličky. Mno, to jsou celí oni. Dokonce rozvěsili po táboře reklamní bannery a celej víkend si pobrukovali takovou divnou melodii…
Mno, každému, co jeho jest. A Římanům broskvičku…
Potěšil mne i vcelku dobrý smluvený obchod s kamarády Kelty. Aregul si v průběhu dne kdes odchytil vcelku fešnou a veselou otrokyni. Sice chvilku smlouval, ale nakonec ji prodal za šest statérů, řka, že by ho stejně megera zmlátila, co to zase přitáh. Obratem jsem otrokyni vyměnil za pár žbrďolů chutný medoviny, hej pic!...
O to veselejší pak byly večery při poslechu bardů z blízka i daleka. Noční oddávání se chladivým vodám v lomu ku potěše bohyně Brighid. Procházky po tržišti a rozprávění s přáteli…
Možná tak to Taranis chtěl. Pohrozit, že není vše zadarmo a jednoduchý. Že si to musíme poctivě opracovat a až poté můžeme oddávat se hrám a zábavě. Konec konců, ani úroda by bez toho nebyla a v zimě bychom trpěli hlady…
Lid keltský pochopil a spolu s ním i národy ostatní. Proto jsme se pak všichni svorně sešli před Bohyní a obětním ohněm. Bychom poděkovali a obětí uctili moudrost bohů, život, radost, úrodu,… zaradovali se společně v klidu a pokoji…
Aby nám bylo hej…
A abychom se zase za rok na Lughnasadu společně sešli. A nebo i dřív, bohové-li dopustí…
Mimochodem, za necelý dvě tisícíletí jakýsi Joseph Nicéphore Niépce otiskne sluneční paprsky na cínovou desku pokrytou petrolejem, smíchaným s asfaltem. Bude se tomu říkat časem fotografie. A budou se jejím prostřednictvím uchovávat vzpomínky. OK, bardové přijdou asi o práci a půjdou okopávat záhonky se slaninou, ale. Pokrok holt nezastavíš, i když to zatím druid s nátělníkem zakázali…
Pro ilustraci, bude to vypadat asi takhle…
Nebo...
Přejeme všem jen to dobrý a ať bohové chrání Vaše kroky. Římanům přejeme, ať se zlevní ovoce a obrousí rohy na peckách. A kolegům Dákům, nechť înmoaie ochii mici, alunecă pe gât și au gust de migdale dulci…
P.S.: Heč, olízla mi vlčice čumák...