Podzim a dráty…
aneb Malá podzimní procházka na letiště…
Podzim je tu, ten krásnej a barevnej. Už pár dní. Plynule se zjevil z babího léta. Tak snad neuteče moc rychle...
Nějak jsem poslední domou doma víc a víc sám. Matěj je s Dádou nebo ve škole, Štěpka se krom restaurování a konzervování učí i řídit tramvaj, Chico je přes den v háku a o večerech… No… O víkendu je to obzvlášť zvláštní a divný...
Nestěžuju si teda na nedostatek práce, to ne. Poslední dobou je kolem klubů, Tygříka a Svazu takovýho ouřadování, že mi to obvykle zabere dopoledne…
No ale, když je venku tak hezky a nikde nikdo…
Prostě jsem se zas po nějaký době sebral a vydal se procházkou. Nijak daleko, jen tak nějak kolem, pokochat se barvama. No a kam mě to nezaválo! Na letiště! Tyjo, tam jsem byl naposled na jaře, ještě při pokusech s paraglajdem…
Dneska jsem se chtěl ale především kochat a fotit. A bylo rozhodně čím a co. I když jsem zase sklouzával i k tomu letectví a lítání. Mno jo, ale když nad hlavou letí A-380 nebo B-747, to je pak těžký. Vidim čtyřmotorák, co kdyby to byli kluci z Cargoluxu? Nebo přímo Eric? Navíc jsem potkal kamaráda, tak jsme i o focení pokecali a dostal jsem pár tipů…
Stejně jsem ale nakonec skončil u starýho hangáru. Ten se neokouká a neofotí. Prostě vždycky se najde nějakej úhel nebo detail…
Kajícně přiznávám, že jsem se tentokrát vydrápal i po starejch železnejch schůdkách nahoru pod střechu. Ale nebylo mi z tomo moc dobře po těle i duchu. Vrzání a praskání v konstrukci dávaly jasně vědět, že tam nepatřím a že už maj svoje odsloužený…
Mimochodem, konečně mi došlo, co jsou ty velký betonový bomby u věže. Seplo mi to až díky setkání s klukama ze slovenský Mi-osmičky, pár dnů zpátky na Broumově. No jasně! Vždyť to jsou přece ty cvičný korpusy na zkoušky záchranných padáků pro ULL! Že mě to nenapadlo dřív. Já blb si myslel, že to jsou makety leteckejch bomb, vystavený tady tak nějak pro zábavu…
Jo, člověk se učí furt…
No ale aspoň si u toho užije procházku na čerstvým vzduchu a spoustu krásy vůkol. Kdo ví, kdy to letos skončí a přijdou podzimní plískanice…