Lebka s Connemary...
Troška kuntůry nikdá neuškodí...
Cajk, jen lehká vsuvka. Klárka s Tomem Kargerem nás pozvali do dívadla. Hele, to musíte vidět. Lebka z Connemary. Drsnej irskej kousek, to se Vám bude líbit. Oukej, jdeme do toho...
Akorát teda, netušil jsem, že...
Po příjemný večeři ve Špejli,... mimochodem doporučuju,... vydali jsme se přes ulici, kde se mělo odehrát dílo divadelního spolku Kašpar...
Prvním náznakem, že to asi nebude jen tak, bylo heslo, který jsme od Klárky dostali, abychom si mohli vyzvednout lístky u pikolíka u dveří. Tyjo, si to vlastně už nepamatuju, ale znělo to skoro jako zaklínadlo. Mnóóó...
Sklepní divadlo, jako za komárů. Taky nezvyk. My, co běžně chodíme do Nároďáku nebo Staváče... Eště, že jsem si nevzal sváteční kvádro...
A pak,... vlezeš do hlediště a první, co se ozve - Kde máš Olina? Tady se na něj všichni těšíme...
Mám takovej pocit, že mamka asi nebyla moc nadšená...
A to dívadlo pak. Fakt drsňárna. Ale byla sranda, to jo. Konečně, když jsme na konci čekali na společnou fotku a kecali s Klárkou, musel se Tom nejdřím převlíct, protože byl od krve a prachu z drcenejch lebek...
Jó, kajn prdel. Irsko je krásný, ale žít tam je těžký. Déšť, lebky, kořalka, míchaná vajíčka...