Jarní procházka na Mrklov...
Koukám z okna a si říkám, že to je skoro na Krotitele duchů. Nevysvětlitelná migrace pěnkav. Před okny pod švestkama jich po trávě poskakuje přes dvacet!!! Mám se bát ven nebo ni?...
Místo snídaně koupání v nádrži? Inu, proč ne. A snídani až potom. Jop! Akorát to tady kolem teda pořádně zrychtovali. Všechny vrby vyřezaný a větví se válí kolem i ve vodě...
Dopo na chvilku vysvitlo sluníčko, tedy jsem se chopil fotopřístroje a vydal se na lov jara. Přemejšlel jsem původně, kam. Ale nakonec jsem zavrhnul cestu autem a vydal se pěšky. I proto, že během snídaně lehce sprchlo a zdálo se, že přes den to nebude lepší...
No, tak hlavně, ať se roztáhne v noci, chci jít lovit hvězdičky a pokusit se o kometu...
Vzal jsem to jedním z tradičních osvědčenejch směrů - k Fajtům. A hned po cestě si hrál s foťákem. A s koulí, kterou jsem neopomenul přibrat. Pravda, nakonec byla z toho fotka jen jedna, ale...
Ta chalupa je prostě fotogenní, o tom nemůže a není bejt pochyb. A když k tomu připočítám bledule a petrklíče, sasanky...
Navíc, když se na chvilku zastavíš pod kočičkou, nebo vlastně jakýmkoliv stromem, bzučí to tam jak o život...
Od Fajtů klasicky na Štěpanickou Lhotu k potoku Dokopce. Vůbec, kamkoliv, kde něco teče a je mokro, protože to tam je pokrytý kilometrama bledulišť...
Tak nějak jsem měl myš Lenku, že bych smočil nohy. Ale i teď je ten potok skoro bez vody. IMHO ho někdo strhnul nebo prorazil hrázku někde. Budeme to muset asi v létě nějako napravit...
Hned u první chalupy jsem zahnul nahoru a vydal se do svahu Žalýho nad Mrklov. Tam do lesa, co obvykle chodíme se Štěpkou. A pak po lesní cestě nad první mrklovskou zatáčku vracečku...
Začalo do toho lehce poprchávat. Hm, bída, toto. Ale pár kapek mě přec nezabije...
Jenže ledva jsem pak v Mrklově přešel silinici a napojil se na stezku podél potoka dolů, začlo chcát pořádně. A dokonce s krupicí! Takže už u bejvalý hospody jsem byl durch a dál to jen přibejvalo. Jaro, ne? Himbajs šůviks...
Ale stálo to za to, to bych lhal, tvrdit opak. To kvítí a stromy, to je prostě po zimě vždycky strašně povzbudivý. Takový frešný, řekl bych. Příroda se probouzí...